Nynější budova školy ve Staré Vodě je stará více než 100 let, škola v obci byla nejprve vandrovní /neměla stálou budovu/, později se vyučovalo v čp. 20 a 88.
Obec Stará Voda /Altwasser/ je uváděna v historických pramenech již v roce 1380. Obyvatelstvo obce se živilo hlavně zemědělstvím, později jezdilo za prací do Mariánských Lázní. V roce 1896 měla obec čistý výtěžek 9676 zlatých 83 krejcarů a byla na panství Kynžvart druhou nejbohatší obcí. Ve Staré Vodě bylo 5 hospod, 2 skladiště piva, 5 potravinářství, 2 uzenářství, 4 obuvníci, 2 krejčí, holič, mlékárna, zámečník, kovář, 2 pily, sklářská továrna a autoprovoz.
Více o historii obce se dozvíte : zde. Nynější školní budova (čp.125, foto vlevo) byla postavena v roce 1890 / 28. 4. - 4. 9. 1890/. Měla dvě velké školní třídy a byt pro učitele. Až do roku 1869 měly v obci děti vandrovní školu, která se střídala dvůr po dvoru. Nejstaršími známými učiteli byli Kriegelstein a Gangl. Později byly třídy trvaleji v domech čp.20 /na prvním obrázku nahoře druhý vlevo/ a čp.88 /na obrázku dole/, který sloužil do roku 1893 jako škola, později tu bydlel obecní a policejní sluha, po r. 1945 zde byla pošta a nyní se zde nachází obecní úřad a knihovna. Plán obce s vyznačením budov školy je uveden: zde. Vrchní učitel Adolf Engelhardt učil v letech 1869-1910 a zároveň dělal písaře obci. Po něm učil v letech 1910 - 1926 Adolf Wiblinger a posledním německým učitelem byl Josef Girschick v r.1926 až 1946, byl také dirigentem pěveckého spolku, který vznikl v r. 1919 /podle Ing. R. Švandrlíka a Z. Buchteleho/. Vlastní školy měly také obce ležící ve správním území Staré Vody: v Sekerských Chalupách budovu postavenou z peněz obyvatelů v r. 1880 (dnes čp.42/, ve Vysoké již v r. 1836 přízemní kamennou budovu a v r. 1880 dvojtřídku/, v Jedlové jednotřídku /v čp. 9 u Johanna Lennarta /, v Novém Mohelně vlastní školu v letech 1896 – 1940, v Slatině /1894 – 1946 školu s kuchyní v čp. 4./ Mapa škol v okolí Staré Vody je zde.Dvojtřídní škola ve Staré Vodě sloužila původně pro potomky německého obyvatelstva /kronika školy se nedochovala/, vyučovat v českém jazyce začal poprvé vyučovat Christof Hautmann dne 5. 1. 1925, výuka probíhala 3 hodiny týdně v odpoledních hodinách v budově místní obecné školy, ale tato forma výuky se dlouho neudržela. Česká škola se otevírá až po skončení II. světové války - 6. prosince 1945 - řídící učitel Josef Vopátek. Jednotřídní smíšená škola tehdy vyučovala předměty občanská nauka, čtení, psaní a cvičení řeči, sloh, mluvnice a pravopis, prvouka, vlastivěda, počty s naukou o tvarech měřičských, kreslení, psaní, zpěv, tělesná výchova, chlapecké a dívčí ruční práce/vyučovala Gabriela Danihelková/. Dětí rychle přibývalo: školní rok zahajovalo 12 žáků a končilo dne 21. června 1946 již 32 dětí, další školní rok je již škola dvojtřídní. Josef Vopátek učil děti do konce školního roku 1956/1957. Po odchodu Josefa Vopátka se ředitelé ve škole Stará Voda střídali, dlouhodoběji řídili školu Václav Dolenský /1971-1980/, Vlasta Fenclová /1981-1987,1993-2003/ Božena Kožíšková /1987-1993/ a Martin Vlasák, který nastoupil do funkce ředitele v roce 2003 a setrval v ní dosud. V roce 1973 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce školy, žáci v tomto roce dojížděli do Lázní Kynžvartu.
Mateřská škola se otevírá 1. října 1946 v budově bývalého obuvníka č.p. 154, v l. patře, kde byl v létě zřízen žňový útulek - první učitelkou byla jmenována Eva Vilímová. Provoz ve školní družině začíná 1. září 1967 /vychovatelka Zdeňka Horová/. Ve školním roce 1996/1997 byla provedena integrace ZŠ a MŠ, mateřská škola spolu se školní družinou je umístěna v přízemí budovy. Od školního roku 1997/1998 je základní škola jednotřídní. Od 1. 1. 2003 je škola příspěvkovou organizací Obce Stará Voda.V současné době vyučují na základní škole Martin Vlasák /ČJ, M, HV, AJ/ a Dana Janoušková /PČ, VV, TV, PrV/. Jména učitelů ZŠ a MŠ od roku 1945 najdete zde.
Jak vypadala naše stará škola? Dvojtřídní škola ve Staré Vodě v letech 1893-1946 měla stejné dispozice jako ta dnešní, pouze v přízemí místo nynější mateřské školy a družiny byl byt učitele, v přízemí byla rovněž tělocvična a v prvním patře obě třídy a kabinety. Jak mohla vypadat jednotřídní škola ve Staré Vodě v letech 1869 - 1893 si můžeme jenom domýšlet, podrobnější záznamy o ní se nedochovaly. Typickou jednotřídní venkovskou školu té doby s bytem učitele lze najít v některých venkovských skanzenech. Školu většinou tvořila vstupní místnost, třída se školskými lavicemi /foto/, katedrou učitele, tabulí a školskými pomůckami. Kabinetem byla jedna z dalších komor, k bytu učitele patřila komora a zadní část chodby s ohništěm pro přípravu stravy a otvorem kamen, které sloužily k vytápění třídy. Místnost byla nejen soukromou místností, ale také pracovnou učitele. Takto vypadala např. škola ve Valaské Dubové na Slovensku, která byla postavena v roce 1755, nyní je umístěna ve skanzenu v podtatranské Pribilině.
Školní budovy před dvěma sty lety: V době kdy školy spravovala vrchnost bývaly školy chatrné, učebny byly nízké, špinavé a zakouřené z velkých kamen, často neměly dřevěnou podlahu ani dlažbu. Mnohé se podobaly spíše pastouškám, někdy učitel musel bydlet ve třídě, když jeho byteček nepostačoval pro jeho rodinu. Ve škole pobývala i kuřata, housata, kůzlata či podsvinčata, dlouhá chvíle ve škole pak byla přerušena, když přišly slepice s kuřaty do třídy a sbíraly drobty. Střecha školy byla často děravá. Až po převzetí školy obcí začaly se stavět lepší školní budovy. Výuka ve staré škole: Na školách se učilo hlavně přes zimu, protože od jara do podzimu se muselo pracovat na polích. Když rodiče potřebovali pomoc na poli nebo v lese, do školy děti nepustili. Učitel je pak vyvolával a nechával je odříkávat zpaměti věci, kterým nerozuměly. Žádný systém výuky neexistoval, každý učitel si učil podle svého. Před učitelem neměli rodiče žádnou úctu, vždyť je pouze nutil biflovat. Není divu, že mnozí sedláci považovali chození dětí do školy za ztrátu času. Tehdejší tresty ve školách: Tresty pro nezbedy byly v té době kruté a vynalézavé. Učitel často dával rány do zad, na zadek, na ruce, používal lískovku a březové pruty nebo zdobil žáky obrazy osla, vepře, vola, berana. Klečelo se na kolenou za trest na holé zemi nebo na žašpičatělém dřevě, či na pytlíku kaménků . Jindy musel žák stát na jedné noze a v ruce držet knihu či kámen. Když stoupl na obě nohy, byl bit. Někteří učitelé používali u hlučných žáků kolíčky, které jim strkali mezi zuby. Lajdákům, kteří usnuli, se lila za krk studená voda. Nejmladší žáci, kterým se učitel nemohl věnovat, se často hašteřili, učitel pak táhl uličníka za dveře a když se bránil, uštědřil mu do hřbetu několik ran. Není divu, že žáci raději chodili "za školu". Podle R. Švandrlíka: Z historie školství, více se dočtete: zde.
O ředitelích škol: V době Rakouska-Uherska byla škola 1. stupně označována obecnou školou a její ředitel byl nazýván řídící učitel. Jeho hlavní povinností bylo učit a řídit výchovně vzdělávací proces. Řídící nebyli tak zatíženi administrativou jako dnes, vyučovací povinnost měl stanovenou na 30 hodin týdně. Při jmenování ředitelů se dodržovala zásada seniority, bralo se v úvahu odborné hodnocení a jeho služební stáří, dbalo se na to, aby ředitel byl důstojného, až impozantního vzhledu. Na starých snímcích profesorských sborů bývá proto na první pohled patrné, kdo je ředitelem. Po vzniku samostatného Československa se ředitelská místa obsazovala konkurzy, v nichž byl brán zřetel na zkušenosti a kvalifikaci kandidáta, rodinné poměry, obtíže jeho dosavadní služby a zdravotní stav. Ředitel vykonával i správu nad školní budovou, pokud mělo být cokoliv opatřeno po stránce stavební, měl povinnost obrátit se s žádostí na zřizovatele školy. Na jednotřídkách a dvoutřídkách učil ředitel 22 hodin týdně /čerpáno z Učitelských novin č. 9/2007 článku Postavení a povinnosti ředitele školy - autor František Morkes/.
Učitelé ZŠ Stará Voda od r. 1945: Josef Vopátek, Gabriela Danihelková, Bohuslava Kličková, Marie Břízová, Marie Neubauerová, Zdeňka Dobrá, Marta Strnadová, Jana Chmelová, Marta Tuháčková, Helena Hulenová, Jaroslava Ticháčková, Jitka Mottlová, Jiří Rejlek, Berta Zelenková, Ladislav Hora, Libuše Frondlová, Jana Široká, Libuše Procházková, Miluše Vopálenská, Jana Řádová, Evžen Kváč, Ludmila Přibylová, Vlasta Křivohlavá, Vlasta Liebalová, M. Ludvíková, Oldřich Pavlík, Otakar Zíma, Marie Matějková, Helena Lodrová, Eva Gritzová, Václav Dolenský, Karolina Polcarová, Josef Dohnal, Vlasta Fenclová, Jaroslava Antonová, Zdeňka Hrkalová, Božena Kožíšková, Michaela Kapinová, Martin Vlasák, Jana Pönitzová, Dana Janoušková, Markéta Benešová.
Ředitelé ZŠ Stará Voda : Josef Vopátek/1945 - 1957/, Libuše Vopálenská/1957-1958/, Evžen Kváč/1958-1960/, Libuše Procházková/1960-1962/, Vlasta Křivohlavá /1962-1963/,, Helena Lodrová/1963-1964,1967-1971/, Vlasta Liebalová/1964-1965/, Otakar Zíma1965-1967/, Václav Dolenský/1971-1980/,Karolina Polcarová /1980-1981/, Vlasta Fenclová /1981-1987,1993-2003/,Božena Kožíšková /1987-1993/, Martin Vlasák /2003-/
Učitelé MŠ Stará Voda od r. 1946:Eva Vilímová, Irma Samcová, Marie Vosátková, Jana Široká, Květa Tesková, J. Tampierová, Věra Brůžková, Helena Tittelbachová, Erika Štruncová, Milada Kranerová, M. Křížková, Milada Brillová, Pavla Vařečková, Erika Medjadji, Alena Soběhartová – Řeháková, Miroslava Kličková,Jana Čandová, Helena Hrstková, Miloslava Sýkorová, Helena Eliášová, Jana Pohnánová, Alena Hrašková, Hana Kachlířová, Hana Kupcová, Dana Matheislová, Daniela Wastlová, Martina Roučková, Marie Němcová, Zdeňka Rážová, Irena Ceplechová, Vladimíra Valtrová, Iveta Pluhaříková, Zdena Potůčková, Vlastimila Ďuková, Blanka Straková, Eva Laštovková, Margita Kroftová, Veronika Kretschmerová, Jana Lukášková, Jiřina Lodrová.
Vychovatelé školní družiny Stará Voda od r. 1967: Zdeňka Horová, Zdeňka Dvořanová, Naděžda Prokopová /Bílá/, Eva Váňová, Jaroslava Antonová, Jana Pönitzová, Dana Janoušková, Markéta Benešová.
Školní rok 1969/1970 byl zahájen 1. září 1969.Základní škola Stará Voda byla dvojtřídní. Do l. třídy /1. a 2. ročník/se dostavilo 13 žáků, do 2. třídy /3. a 4. ročník/ - 14 žáků. I. třídu vyučovala paní ředitelka Helena Lodrová /viz fot. č. 1/, 2. třídu Helena Gritzová. Školní družinu vedla Zdeňka Horová.Jako každoročně se 13. prosince 1969 uskutečnila Vánoční besídka: pásmo básní, písní a scének. Hudbu obstarali příslušníci PS. V důsledku chřipkové epidemie byly zimní prázdniny prodlouženy do 19. ledna 1970. Tuhé mrazy způsobily, že zamrzly odpady. 7. února jely děti s pionýrským oddílem do Prahy, kde složily na Pražském hradě slib. Před oslavami Svátku práce děti uklidily prostranství před samoobsluhou a vyčistily čekárnu ČSAD. Školní výlet se konal poslední týden školy na Chodsko, děti si prohlédly Domažlice, Kozinův statek, Klenčí a Výhledy.Školní rok 1971/1972, v tomto byla naše škola vedena jako dvojtřídní. Ředitelem byl ustanoven Václav Dolenský, který naposledy učil na 3. ZDŠ v Mariánských lázních, učitelkou bývalá ředitelka Helena Lodrová a vedoucí vychovatelkou Naděžda Bílá. Stoupl počet žáků v důsledku neustálého přijímání brigádnických sil, jejichž prováděl vedoucí hospodářství Stará Voda na Slovensku. Celkem bylo 43 DĚTÍ, 1. třída 21 dětí, 2. třída 11 dětí, 3. třída – 4 děti, 4. třída – 7 dětí. Ředitel školy vybudoval v tomto školním roce místnostech školní družiny maňáskové divadlo a byly zavedeno podávání teplých svačin, jejichž dovoz zajišťovala uklízečka školy paní Marta Dvořáková. K oslavě VŘSR bylo připraveno pásmo a k MDŽ obdržela každá maminka od svého dítěte malý dárek. 23. – 25. května se uskutečnily prověrky a členové komise Ing. Zeman a Dr. Kníže ohodnotili kladně činnost školy zvláště pajk práci s romskými dětmi.27. 6. 1972 se konal školní výlet do Slavkova, Lokte, Karlových Varů, Jáchymova a na Klínovec. Na základě výsledků inspekce byli peněžitě odměněni oba vyučující.Školní rok 1972/1973 započal dne 4. září 1972. 1. třída měla v l. ročníku 10 dětí, 3. ročník – 6. dětí, /třídní učitel V. Dolenský, , 2. třída – 2. ročník – 10 dětí, 4. ročník – 5. dětí /třídní učitelka H. Lodrová/, celkem 31 dětí. Ředitel Dolenský se i v tomto roce zaměřil na vyřešení „problému cikánských dětí“ a v školní kronice konstatuje: „Hodnotím-li tuto snahu se zpětnou platností, myslím, že se mnoho podařilo. Děti docházely do školy rády, s úsměvem, při vyučování pracovaly s patřičnou aktivitou a většina z těchto dětí získala zdravou ctižádost a sebevědomí.“.V tomto školním roce došlo k rekonstrukci budovy, již v březnu 1973 byla škola vyklizena a inventář přestěhován do nouzových prostor školní družiny při ZDŠ v Lázních Kynžvartu, kde probíhala rovněž výuka dětí. Kladně bylo hodnoceno chování dětí ze Staré Vody, které bylo lepší než chování kynžvartských dětí. O školním výletě není v kronice žádný zápis. Školní rok 1973 – 1974 : Ředitelem školy byl Václav Dolenský /viz foto č.2 /, učitelkou Helena Lodrová, vedoucí vychovatelkou Naděžda Prokopová a uklizečkou Marta Dvořáková, do školy docházelo v 1. – 4. ročníku celkem 26 dětí. Školní rok byl zahájen ve školní družině v Lázních Kynžvartu, kam byla škola dočasně přestěhována z důvodu rekonstrukce školy, která byla zahájena v loňském školním roce. Rekonstrukce školy byla dokončena v prosinci 1973 a ve dnech 20. a 21. 12. 1973 se škola přestěhovala do opravených prostor. Budovu školy však ZŠ neužívala dlouho sama, počátkem února 1974 byla do přízemí budovy přemístěna mateřská škola a s MŠ přibyla také školní jídelna /obědy a svačiny se dovážely z Velké Hleďsebi/. Koncem února 1974 byl přepaden a těžce zraněn ředitel školy Václav Dolenský a byl do konce května nemocen. V době pracovní neschopnosti za něho suplovala učitelka z Mariánských Lázní paní Šatrová.Školní rok 1974 – 1975: I v tomto školním roce nedošlo k žádným personálním změnám, ředitel byl Václav Dolenský, učitelkou Helena Lodrová, školní družina vedla Naděžda Prokopová, uklizečkou a topičkou Marta Dvořáková. Přízemí školy bylo vyhrazeno mateřské školce, protože v její budově probíhala rekonstrukce. I v tomto roce proběhly oslavy VŘSR a v rámci oslav MDD děti navštívily nově upravený pramen na Jedlové. Školní výlet se konal v rámci branné výchovy také část pěšky z Chodové Plané, přes Kramolín a Pístov do Vlkovic. V Pístově se děti poklonily památce obětí nacismu. V červnu se také mateřská škola stěhovala do své nově opravené budovy. Školní rok byl zakončen 27. 6. 1975 s 30 žáky.
Důležitá data historie:
1380 – první zmínka o obci Altwasser /Profous A.: Místní jména v Čechách/
1712 – založení kaple Sv. Anny ve Staré Vodě
1826 - dostavba „Císařské silnice“ do Velké Hleďsebe /Metternich/
1869 – škola v domech čp. 20 a 88 /konec tzv. vandrovní školy/
1872 – dokončení nádraží „Königswart-Sangerberg“, trať Mar. Lázně – Cheb
1890 – dostavba školní budovy čp. 125, zahájení výuky v německé škole
1946 – odsun německého obyvatelstva Staré Vody
1945 – 6. prosince začíná vyučování v českém jazyce
1946 – zahájení výuky v MŠ v čp. 145
1960 – vznik okresu Cheb,spojení Staré Vody a Vysoké
1976 – otevření školní družiny při ZŠ
1996 – integrace MŠ a ZŠ do budovy čp. 125
2003 – založení příspěvkové organizace ZŠ Obcí Stará Voda
Náhledy fotografií ze složky Historické fotografie